Změna financování nepedagogů z pohledu školní jídelny. Co nás čeká?
V médiích se objevují zprávy o připravovaných změnách ve financování nepedagogických pracovníků, které se mimo jiné dotknou i zaměstnanců školních jídelen. Za ASPOS jsme pro vás připravili shrnutí.
Katastrofické scénáře? Většina se ale nenaplní.
- Nepedagogičtí pracovníci se stanou zaměstnanci obce.
Podle dostupných informací se žádná taková úprava nechystá a je vysoce nepravděpodobná. - Od září 2025 nebude mít zřizovatel na nepedagogické pracovníky žádné prostředky.
Ani toto nehrozí. Stát by měl posílat zřizovateli peníze na nepedagogické pracovníky. - Jídelny budou přebírány soukromými firmami.
K převzetím historicky občas docházelo. Často však následovalo vypovězení smluv a návrat jídelen pod správu školy. Změna financování může k tomuto smýšlení přispět. Toto riziko je reálné, zmínily ho například i školské odbory.
Návrh kritizuje řada organizací, kromě odborů například Svaz měst a obcí nebo Sdružení místních samospráv. To uvádí, že převod financování nepedagogických pracovníků na obce představuje velkou nejistotu, protože není jasné, kolik financí starostové dostanou a může mít negativní dopad na malé školy.
Jak to pravděpodobně dopadne?
Přesný průběh změn nelze v tuto chvíli s jistotou určit. ASPOS i další subjekty však o problematice komunikují s příslušnými autoritami. Vše nasvědčuje tomu, že od 1.9. 2025 dojde k těmto hlavním úpravám:
- Tok financí
Peníze, které dosud škola dostávala od státu na platy nepedagogů, budou nově směřovat k jejímu zřizovateli (obci nebo kraji). Aktuálně se skloňuje suma 10,2 miliardy na období září až prosinec 2025. - Finanční prostředky nebudou po změně účelově vázány přímo na školní provoz
Finanční prostředky nebudou po změně účelově vázány přímo na školní provoz, což v některých případech může vést k tlaku na snižování nákladů, například omezením počtu nepedagogických pracovníků.
Situace se však bude lišit podle konkrétních obcí a krajů a nelze předpokládat jednotný vývoj pro celou republiku. Zřizovatelé obecně nemají zájem snižovat kvalitu školního stravování – řada z nich již nyní z vlastních zdrojů přispívá na platy, aby zachovala vysokou úroveň poskytovaných služeb. Proto předpokládáme, že ve většině případů by zřizovatelé měli potřebné prostředky školám poskytnout.
Co to znamená pro školní jídelny?
Zřizovatel bude mít ještě větší zájem na efektivním využití finančních prostředků. Lze očekávat důslednější kontroly odměňování a počtu úvazků. Z hlediska jídelny to tedy znamená větší tlak na efektivitu a obhajitelnost personálního obsazení i výše platů.
Jak se na změnu připravit?
- Zjistěte si aktuální stav financování:
Ověřte, jaké prostředky stát a zřizovatel v minulosti přiděloval na platy pracovníků vaší školní jídelny. - Prozkoumejte dosavadní praxi školy:
Prověřte, zda ředitel část finančních prostředků původně určených pro nepedagogy nepřeváděl na pedagogy, nebo naopak, zda na nepedagogické pozice přispíval z peněz určených na odměny učitelů. - Porovnejte své podmínky s ostatními:
Porovnejte počty pracovníků a výše jejich mezd s jinými srovnatelnými zařízeními. S těmito informacemi se obraťte na ředitele a následně i na zřizovatele. Včasná a dobře podložená jednání zvýší šanci, že dosáhnete výhodných podmínek. Pokud necháte zřizovatele rozhodovat bez faktických podkladů, může ve snaze o úspory zavést opatření s negativními dopady. Zřizovatel však o takové dopady nestojí – neodkládejte proto jednání a dokažte, že vám záleží na kvalitě služeb i efektivním využití prostředků. Vždy je dobré mít pro jednání připravená konkrétní čísla a data.
Jak to vidí ASPOS?
Připravované změny vyvolávají nejistoty a rizika, která dle našeho názoru převažují nad benefity. V kombinaci s novým spotřebním košem bude od 1. září příštího roku zátěž pro školní jídelny neúměrně vysoká.
Pokud zřizovatelé nebudou mít povinnost poskytnuté peníze použít účelově, může to vést k tlakům na snižování počtu nepedagogických zaměstnanců i úvazků ve školních jídelnách. Ty tak ztratí jistou míru stability a flexibilitu, na kterou byly dosud zvyklé.
V prostředí, kde již nyní část platů nepedagogů doplácejí školy z jiných zdrojů, hrozí, že se kvalita a dostupnost stravování zhorší. Přímá garance financování je klíčová pro udržení kvality služeb, které školní jídelny poskytují dětem a žákům.
I přesto věříme, že pokud se na změny školní jídelny s předstihem připraví, nemělo by dojít k naplnění katastrofických scénářů.
ASPOS aktivně jedná s příslušnými institucemi a snaží se je informovat o problematice školních jídelen. Našim členům dlouhodobě pomáháme při řešení sporů a historicky jsme v několika případech zabránili nepřátelskému převzetí jídelen soukromými firmami.
Celý článek byl rovněž zveřejněn na Jídelnách.cz
https://jidelny.cz/zmena-financovani-nepedagogu-z-pohledu-skolni-jidelny-co-nas-ceka/
Výsledky průzkumu k novému spotřebnímu koši ASPOS
V průběhu listopadu jsme realizovali dotazník týkající se novelizace spotřebního koše. Na názor jsme se ptali nejen našich členů, ale všech pracovníků školních jídelen v ČR. Celkem ho vyplnilo 1 108 respondentů, z toho 842 vedoucích.
Mezi nejzajímavější výsledky patří následující zjištění:
- Zájem o školní stravování: Až 85 % respondentů se obává, že změny ve vyhlášce mohou snížit zájem o školní obědy. Více než 91 % očekává zvýšení potravinového odpadu.
- Náklady: Změny jsou spojovány s výrazným nárůstem nákladů (91 %) a složitostí zajištění bio potravin, což uvedlo téměř 80 % dotázaných.
- Nedostatek personálu: Více než 64 % jídelen nemá dostatek kvalifikovaného personálu na implementaci změn. Navíc přes 74 % jídelen nemá dostatek finančních prostředků na spolupráci s odborníky.
Je důležité, aby váš názor byl slyšet. Děkujeme za vyplnění dotazníku, který nám umožní hájit vaše zájmy. Výsledky dotazníku v době, kdy zaznamenal zhruba 1 000 respondentů jsme již mohli prezentovat ve vysílání Nova TN.CZ. Celý rozhovor si můžete pustit zde: https://tn.nova.cz/video/10543-skolni-hlaseni/460834-skolam-se-ma-po-triceti-letech-zmenit-slozeni-jidel-nekteri-odbornici-maji-vyhrady
S podrobnými výsledky dotazníku se můžete seznámit zde: SK_výsledky_průzkumu_ASPOS
ASPOS ve vysílání Nova TN.CZ
Dne 13.11.2024 jsme byli pozváni do pořadu Školní hlášení, kde dění okolo novelizace spotřebního koše komentoval pověřený člen výkonného výboru asociace Mgr. Adam Kilberger. Celý rozhovor si můžete pustit zde: https://tn.nova.cz/video/10543-skolni-hlaseni/460834-skolam-se-ma-po-triceti-letech-zmenit-slozeni-jidel-nekteri-odbornici-maji-vyhrady
Vyplňte dotazník: řekněte nám, co si myslíte o změnách ve spotřebním koši
Žádáme vás o vyplnění velmi důležitého dotazníku, který má za cíl získat vaši upřímnou zpětnou vazbu na připravované změny ve spotřebním koši. Tyto změny byly navrženy bez dostatečné konzultace s praxí, a proto chceme dát prostor právě vám – těm, kdo každý den pracujete ve školních jídelnách a rozumíte skutečným potřebám provozu.
Vaše odpovědi nám umožní sestavit komplexní přehled o tom, jaký dopad mohou tyto změny mít na každodenní chod jídelen. Zpětnou vazbu následně zveřejníme, aby i samotní autoři změn viděli, jak novinky vnímáte a mohli se zamyslet nad potřebou úprav. Pomozte nám hájit zájmy praxe a podpořit rozhodnutí, která mají smysl.
Dotazník vám zabere zhruba 4 minuty, díky kterým můžete ovlivnit současné dění ve školním stravování. Prosím, věnujte dotazníku váš čas. Je to důležité.
Děláme maximum pro to, aby váš názor byl slyšet. Děkujeme.
Shrnutí výsledků pilotního testování nového spotřebního koše – kolik jídelen dokázalo normu splnit?
Po zveřejnění výsledků pilotního testování spotřebního koše jsme celý report shrnuli v článku pro Jidelny.cz ze dne 21. 10. 2024
Shrnutí výsledků pilotního testování nového spotřebního koše – kolik jídelen dokázalo normu splnit?
Státní zdravotní ústav 17.10. zveřejnil zprávu z pilotního testování návrhu novely přílohy č. 1 vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování. My jsme ho podrobně prošli a připravili pro vás shrnutí.
Bohužel, po pečlivém pročtení zprávy z pilotního testování musíme říci, že se naplnily prakticky všechny naše obavy. Je zjevné, že testovat nový spotřební koš na mizivém vzorku jídelen byla chyba, jak jsme upozorňovali v době přípravy pilotáže. Ještě horší je však vyhodnocení takto nedostatečného testování – i když ve významném množství parametrů došlo k jasnému selhání (80 % jídelen nesplnilo normu), autoři zprávy tvrdí, že výsledek je dobrý a pozitivní. Stačí jen lépe vysvětlovat a bude po problému. S tím rozhodně nesouhlasíme – výsledky z vlastní zprávy SZÚ jasně ukazují, že nový spotřební koš je v navrhované podobě nepoužitelný.
Jak to tedy celé vyšlo?
Jak jistě víte, při plnění spotřebního koše je nutné sledovat jednotlivé komodity a dodržet stanovené normy. Každý subjekt se může v rámci tolerance, kterou pro jednotlivé komodity stanovuje vyhláška, určitým způsobem odchýlit. Při původním zadání autorů (před úpravou limitů tolerancí za měsíc) nedokázalo navrhovanou normu splnit alespoň v jedné části spotřebního koše minimálně 25 školních jídelen z 26 (96,15 %). Řešením má být zvýšení limitů tolerance (na které jsme v ASPOS upozorňovali již v květnu). Po takovém rozvolnění by normu stále nesplnilo minimálně 21 jídelen z 26 (80,77 %).
V reportu detailnější interpretace těchto výsledků zcela chybí.
Před úpravou tolerancí
Po úpravě tolerancí
V dokumentu je k limitům tolerancí uvedeno následující:
“Přestože i korigovaných limitů a norem nedosáhly všechny jídelny z pilotního vzorku, další úpravy limitů a norem by již vedly k odklonu od výživových doporučení, se kterými by školní stravování mělo být v souladu. Vzhledem k tomu, že těchto limitů a norem však byla schopna dosáhnout většina jídelen, lze tyto hodnoty považovat za konečné.”
Nevíme, jak na SZÚ definují pojem většina, ale při sledování všech komodit spotřebního koše nesplnilo normu alespoň pro jednu komoditu (obiloviny a pseudoobiloviny) 21 jídelen z 26 (80,77 %) a v případě dalších komodit je to podobné – v plnění mléka nesplnilo 14 jídelen z 26 (53,85 %), u luštěnin 12 jídelen (46,15 %) a tak dále.
Různé kombinace neplnění vztažené k jednotlivým jídelnám nejsou vůbec uvedeny a nevíme tedy, kolik přesně jídelen by dokázalo normu po “rozvolnění” vůbec splnit. Těch, které by nedokázaly normu splnit bude však pravděpodobně více než 21.
Vzhledem k povaze dokumentu, který se formou prezentace snaží přiblížit vědeckým publikacím a měl by sloužit jako důkaz realizovatelnosti návrhu vyhlášky, která na denní bázi ovlivní více než jeden a půl milionu strávníků bychom zahrnutí takto zásadních dat očekávali. Je velmi nešťastné, že chybí naprosto zásadní informace, která by dokázala poskytnout odpověď na jednoduchou otázku: “Kolik jídelen splnilo v pilotním testování požadavky stanovené návrhem nového spotřebního koše?”
Částečnou odpovědí, kterou lze z textu vyvodit, může být “po rozvolnění limitů maximálně 5”.
Plnění masa
“Výtkou jídelen bylo rovněž záměrné vyhýbání se strávníků luštěninám nebo rybám ve výběrovém jídelníčku, čímž docházelo k překročení plnění masa a nedostatečnému plnění dalších komodit,” uvádí autoři.
Kolik jídelen takové výtky mělo? V tomto případě chybí základní informace a nevíme tedy, koho se to vlastně týká. Jediným navrhovaným opatřením, které má předejít nespokojenosti strávníků s nedostatkem masa má být dle autorů “vydání receptur na bezmasé a smíšené (luštěniny a maso) pokrmy”.
Je ale naprosto nejasné, jakým způsobem má vydání receptur na bezmasé a smíšené pokrmy vyřešit problémy strávníků, kteří by chtěli jíst více masa.
Obiloviny a pseudoobiloviny
“Několik jídelen uvedlo jako největší problém velmi nízkou nabídku těchto komodit u dodavatelů a nemožnost dopátrat se procentuálního obsahu celozrnných obilovin či vlákniny u nebaleného pečiva. Přijetí strávníky bylo hodnoceno různými jídelnami různě. Některé jídelny uváděly např. vyhazování celozrnných těstovin strávníky či děti v MŠ kritizující vysoký podíl cereálního pečiva, jiné naopak neměly s přijetím celozrnných obilovin problém; jedna jídelna dokonce uvedla, že strávníci kvitují quinou, nevracejí zbytky a při zařazení kuskusu si druhé jídlo skoro nikdo neobjednává (což může svědčit pro velkou roli prezentace a způsobu nabízení celozrnných obilovin samotnou jídelnou – pozn. autorů)”
Výrok “Přijetí strávníky bylo hodnoceno různými jídelnami různě.” není možné jakkoli interpretovat. Jakým způsobem je ve vztahu k celkovému počtu jídelen relevantní výrok “jedna jídelna dokonce uvedla, že strávníci kvitují quinou, nevracejí zbytky a při zařazení kuskusu si druhé jídlo skoro nikdo neobjednává”?
Celkové hodnocení plnění komodity obiloviny a pseudoobiloviny působí velmi neurčitým dojmem a nejde z něj vyvodit prakticky nic jiného, než že jde o problematickou komoditu, kterou nedokázalo ani po rozvolnění limitů toleranci splnit přes 80 % jídelen.
Autoři plánují problémy řešit následujícími opatřeními:
- Shrnutí tipů na zařazování celozrnných obilovin jinými způsoby než prostřednictvím celozrnného pečiva a těstovin
- Shrnutí tipů z hlediska technologie (vliv na tažnost těsta, vlastnosti pro zahušťování apod.)
- Edukační činnost v oblasti výživových doporučení mezi vedoucími školních jídelen
- Metodika komunikace změn v jídelníčku vůči strávníkům, pedagogům a rodičům
Opět je zcela nejasné, jak ona navrhovaná opatření vyřeší problémy, které bude mít s novým spotřebním košem zjevná většina jídelen. Připomeňme si, že jídelny v pilotním provozu měly od autorů jistě kompletní péči a poradenství v rámci pilotního provozu, i přes to naprostá většina z nich nebyla schopna požadavky splnit.
Musíme připomenout, že “lepší komunikace” opravdu není lék na všechno, zvláště když problémy jsou zjevné a reálné. To, že ani vybraný personál není schopen tuto komoditu uchopit, není řešitelné “komunikací” nebo publikací receptů a tvorbou kurzů. Reálná situace ve školních jídelnách je velmi daleko od ideálního světa, který si autoři daného dokumentu vysnili.
Luštěniny
Autoři používají stejnou argumentaci jako v případě pseudoobilovin a obilovin.
“Z hlediska spokojenosti a zájmu se komentáře jídelen rozcházely stejně jako u obilovin; v některých jídelnách si luštěniny vybíralo velmi málo strávníků a byl problém s jejich naplněním, v jiných byla zvýšená nabídka luštěnin hodnocena kladně, nebyl problém normu naplnit a děti např. v jedné z nich vítaly zařazení tofu,…”
Opět je hodnocení zcela nejasné a nekonkrétní. Není zřejmé, co znamená, že v “některých jídelnách” si luštěniny vybíralo “velmi málo” strávníků? V kolika jídelnách? Kolik strávníků? Kolik jídelen hodnotilo zvýšení nabídky kladně?
Odpovědí na problémy s luštěninami má být následující:
- vydání luštěninových a smíšených (luštěniny a maso) receptur
- zařazení správného technologického zpracování luštěnin do metodiky
- zařazení vhodných metod prezentace luštěninových pokrmů do metodiky
- sběr a publikace dobré praxe z jídelen, které mají s luštěninami dobré zkušenosti
- edukační činnost v oblasti výživových doporučení mezi vedoucími školních jídelen
- metodika komunikace změn v jídelníčku vůči strávníkům, pedagogům a rodičům
Problémy s luštěninami tedy opět autoři vyřeší tím, že vydají nové receptury a naučí personál komunikovat s nespokojenými strávníky.
Bezmasá jídla
“V rámci komentářů se jídelny, které se vyjádřily, dotkly dvou témat, a to nižšího množství objednaných obědů (buď v absolutním měřítku, nebo nižšího zájmu o bezmasé pokrmy při nabídce výběru masitého) a kritiky velkého množství bezmasých obědů ze strany strávníků.”
Opět chybí podstatná data. Sami autoři návrhu v reportu potvrzují, že zvýšený počet bezmasých jídel zapříčinil úbytek zájmu o stravování – před tímto již varovalo i mnoho odborníků. Navíc upozorňujeme, že pro řadu strávníků, především ze sociálně slabších rodin, je oběd ve školní jídelně nutričně nejhodnotnějším jídlem dne a považovat tak masité jídlo za něco horšího než bezmasé je od počátku chybné uvažování.
Autoři dále uvádějí následující: “Tato hodnocení jsou v rozporu s hodnoceními jiných jídelen (viz výše), které uváděly spokojenost strávníků s vyšší nabídkou luštěnin.”
Co to znamená? Vzhledem k vysoké hustotě vágních pojmů v celém textu nelze říct. Může to znamenat, že 20 jídelen mělo problém a 2 jídelny si navýšení bezmasých jídel pochvalovaly, stejně, jako to může znamenat úplný opak.
“Z následující analýzy jídelníčků vyplynulo, že jedním z faktorů, které negativně ovlivnily zájem strávníků o bezmasá jídla, by mohla být jejich nevhodná skladba a charakter. V některých pilotních jídelnách byly často využívány pokrmy, které mohou být pro děti nezajímavé, příp. byly z výživového hlediska nevhodně sestavené.”
Dále autoři vyvozují, že jídelny neumí s bezmasými pokrmy pracovat. Navrhovaná řešení? Více školení a více kurzů. Návod, jak komunikovat s nespokojenými strávníky, pedagogy a rodiči samozřejmě nechybí:
- vydání bezmasých receptur
- popis vhodné a nevhodné kombinace surovin v rámci bezmasých pokrmů
- metodika komunikace změn v jídelníčku vůči strávníkům, pedagogům a rodičům
Odpady – nejdražší problém
Ročně se ve školních jídelnách vyhodí jídlo za zhruba 3 miliardy korun. To je obrovské číslo, které má enormní dopad nejen na ekonomiku celého systému, ale i na jeho ekologii. Plýtvání jídlem je jedním z nejdůležitějších faktorů, které přispívají ke globálním změnám klimatu. Jakákoli reforma školního stravování by na toto měla brát ohled a měla by mít za cíl odpady dlouhodobě snižovat a zároveň zajistit, že strávníci se ve školních jídelnách skutečně najedí.
Autoři uvádějí:
“Jídelny udávaly spíše navýšení odpadu, buď pocitově, nebo přibližnou kvantifikací (od 10 % do zvýšení téměř o polovinu). Ty, které popsaly okolnosti, uvedly zvýšení odpadu při kombinaci dvou bezmasých jídel (která nebyla vyžadována pravidly – pozn. autorů) nebo při zařazení bezmasého jídla na výběr č. 1. Dvě komentující jídelny však uvedly, že ke zvýšení odpadů nedošlo, naopak jedna z nich se potýkala s nedostatkem stravy z důvodu častého přidávání.”
Zde opět chybí základní data a autoři používají neurčité termíny, kdy jako příklad dobré praxe uvádějí 2 jídelny (7,6 % z celku), které s odpadem neměly problém.
Autoři dále uvádějí:
“Více než polovina pilotních jídelen odpady žádným způsobem nekomentovala. Lze tedy předpokládat, že v rámci jejich provozu nezaznamenaly výrazné rozdíly, a tudíž nepokládaly za potřebné odpady v komentářích zmiňovat.”
Pokud respondent v průzkumu nereflektuje jednu z nejdůležitějších otázek, je dobrou praxí se na tuto otázku ptát znovu, případně jiným způsobem, aby bylo možné kvantifikovat odpovědi. To se zde nestalo. Není možné vyvodit z toho, že “více než polovina jídelen nezmínila žádný problém” to, že jídelny neměly s odpady žádný problém.
Pojďme se tedy domnívat (nic jiného nám vzhledem k obsahu reportu bohužel nezbývá), že cca 40 % jídelen zaznamenalo navýšení odpadů o 25 % (autoři uvádějí rozptyl 10 – 50 %). V takovém případě by to ročně v ČR znamenalo finanční navýšení odpadu o 300 000 000 – tři sta milionů korun. Celkový nárůst bude ale pravděpodobně vyšší. Řešení?
- vydání atraktivních receptur pro méně oblíbené komodity
- metodika komunikace změn v jídelníčku vůči strávníkům, pedagogům a rodičům
- zařazení vhodných metod prezentace nových pokrmů a potravin do metodiky
- sběr a publikace dobré praxe z jídelen, které mají se změnami dobré zkušenosti
Množství odpadu autoři plánují snížit mimo jiné opět vydáním receptur a komunikační příručkou.
Vzhledem k závažnosti problému s odpady a jeho možným finančním a ekologickým dopadem musíme konstatovat absolutní nedostatečnost provedení experimentu – nikdo se na základě robustní metodiky nesnažil odpadovost podrobně sledovat, ačkoli jde zjevně o jeden z nejdůležitějších parametrů úspěšnosti nové úpravy. Z mizivého množství dat, které autoři experimentu uvedli, je tak možné formulovat jen domněnky. Přitom je extrémně důležité se tímto tématem zabývat a získání reprezentativních dat by mělo být pro tento experiment zcela zásadní. Nikdo jimi ale zjevně nedisponuje.
Spokojenost strávníků
“Ty z jídelen, které spokojenost komentovaly, poukazovaly spíše na nespokojenost strávníků, a to se všemi druhy pilotovaných změn. Dvě jídelny uvádějí, že pozorovaly úbytek strávníků. Jedna jídelna však popisovala naopak velkou míru spokojenosti mezi strávníky, rodiči, učiteli i cizími strávníky. Spokojenost však komentovalo jen 5 školních jídelen (tzn. 19 % vzorku). Stejně jako v případě odpadů lze předpokládat, že změna spokojenosti strávníků nebyla v ostatních jídelnách natolik výrazná, aby ji jídelny zmiňovaly v komentářích.”
To, že pouze 5 jídelen (19 % vzorku) komentuje spokojenost, není důkazem, že změna spokojenosti nebyla výrazná, jak uvádí autoři. Je to důkazem špatně provedeného průzkumu, protože smyslem pilotního testování zásadní změny školního stravování pro osm tisíc jídelen nemůže být rozhodování na základě informací pěti z nich.
Nespokojenost autoři plánují řešit dalšími recepturami, kurzy a návodem, jak s nespokojenými strávníky komunikovat.
- vydání atraktivních receptur pro méně oblíbené komodity
- metodika komunikace změn v jídelníčku vůči strávníkům, pedagogům a rodičům
- popis vhodné a nevhodné kombinace surovin v rámci bezmasých pokrmů
- zařazení vhodných metod prezentace nových pokrmů a potravin do metodiky
- sběr a publikace dobré praxe z jídelen, které mají se změnami dobré zkušenosti
Finance
“Jídelny uváděly vyšší nákladnost jídelníčku, komentáře se z hlediska závažnosti však různily. Jedna z jídelen uvádějící zvýšení nákladů uvedla, že v období, kdy pilotáž probíhala (tj. květen a červen), se jedná o standardní stav a nelze z něj usuzovat na nákladnost změny. Následně jídelny zaznamenaly od mírného problému vejít se do normy až po skladbu surovin vycházející mnohem dráž než původní (konkrétně zmíněny jen celozrnné obiloviny a pseudoobiloviny). Mnoho jídelen však změnu v nákladech vůbec nekomentovalo, a pouze z komentářů tak nelze usuzovat na celkovou nákladnost změny.”
Opět je tu velmi nekonkrétní popis situace, nicméně je podstatné zmínit, že v případě možného úbytku strávníků vlivem nespokojenosti se provoz školních jídelen dále prodraží (fixní náklady zůstanou stejné, náklady na suroviny se s nižšími odběry dále zvýší atd.). Řešením má být uvedení tipů, jak lépe šetřit. Komentář typu “jedna jídelna něco uvedla” je opět zcela irelevantní.
Největším problémem však zůstává, že autoři uvádějí následující: “Mnoho jídelen však změnu v nákladech vůbec nekomentovalo, a pouze z komentářů tak nelze usuzovat na celkovou nákladnost změny.” Z toho lze logicky vyvodit, že autoři nedokáží na základě pilotního testování posoudit celkovou nákladnost změny. Znovu tak musíme upozornit na to, že činit změny na základě pilotního testování na mizivém vzorku jídelen způsobilo přesně to, čeho jsme se obávali – získaná data jsou nepoužitelná.
Závěrem?
I kdybychom přijali zcela nereprezentativní data prezentovaná SZÚ, ukazuje se z nich, že i po rozvolnění limitů nedokázalo novou normu splnit ve sledovaném období nejméně 80 % jídelen. Strávníci si stěžovali na nižší množství masa, odpady v každoroční hodnotě několika stovek milionů se více řešit nebudou, protože “žádné problémy nebyly zmíněny více než polovinou jídelen”…
Klíčová data napříč reportem chybí, většina interpretací je nespecifická a v některých případech nedává smysl. Kolik to celé bude stát autoři dle reportu neví a jaký vliv to bude mít na plýtvání jídlem nedokázali vyčíslit.
“Drobné chyby”, jak autoři uvádí, byly “způsobené nepozorností a drobným nepochopením”. Pokud nedokázalo požadavky autorů splnit 30 jídelen, jak se s tím popasuje celek čítající více než 8000? Autoři tvrdí, že těmto jídelnám to vysvětlí lépe. Od kdy je snazší naučit 8000 subjektů něco nového, než pouze 30?
Řešením mají být kurzy, metodické příručky pro komunikaci s pedagogy, strávníky a rodiči. Zaplatí tyto kurzy daňoví poplatníci, nebo samotné jídelny?
A závěrečné hodnocení autorů?
„Pilotní testování dopadlo velmi pozitivně, ačkoli v porovnání s chystaným ostrým provozem v tomto případě proběhla jen omezená edukace účastníků, zadání bylo většinou dobře pochopeno a zavedení požadovaných změn nebylo problematické. Chyby v plnění, které se vyskytly, byly náhodné, často vzniklé nepozorností nebo drobným nepochopením některých principů a nebude obtížné se jich v budoucnu vyvarovat,” říká vedoucí projektu MTNT Alexandra Košťálová.
Logické by v tuto chvíli bylo prodloužení pilotního testování, získání robustnějších dat a následná úprava návrhu novely ve spolupráci s relevantními odborníky. To je teď ale bohužel nepravděpodobné, návrh, který autoři připravili a otestovali za zavřenými dveřmi bez jakékoli širší odborné debaty již odeslali na ministerstvo.
ASPOS několikrát nabízel SZÚ oficiální cestou bezplatnou pomoc – spolupracující odborníky, kteří by pomohli s designem experimentu a v případě zájmu i vyhlášky, dobrovolníky z řad jídelen, které by byly ochotny se na testování podílet a dokonce i technické zázemí, aby školení k novelizaci mohly být zdarma. Vždy jsme byli odmítnuti. I přesto naše nabídka pomoci trvá. Širší testování a získání relevantních dat je pro budoucnost školního stravování naprosto klíčové.
Zdroje:
https://mzd.gov.cz/wp-content/uploads/2024/10/Report-pilot.pdf https://mzd.gov.cz/tiskove-centrum-mz/skolni-stravovani-se-po-30-letech-zmeni-pilotni-testovani-ukazalo-ze-to-jde/
Otevřená výzva ASPOS – technické zázemí pro školení SZÚ zdarma
Nabídli jsme pomoc SZÚ
V průběhu srpna se začaly objevovat placené webináře týkající se nového spotřebního koše. V reakci na to jsme 29.8. odeslali skrze datovou schránku Státnímu zdravotnímu ústavu nabídku pomoci při organizaci školení – kompletní technické zajištění jejich webinářů zdarma.
Naším cílem bylo, aby důležité informace byly pro všechny k dispozici pro všechny, bezplatně a za stejných podmínek.
Den po naší výzvě přišla všem zpráva od pana vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže Mareše, ve které se distancovali od placených seminářů a bylo slíbeno, že informace budou bezplatné.
Následně byla naše nabídka odmítnuta přímo Státním zdravotním ústavem – prý je všechno zařízené a byli jsme znovu ujištěni, že všechno podstatné bude zdarma.
Situaci i nadále sledujeme. Ve chvíli, kdy by se něco změnilo, jsme připraveni se dále angažovat. Naše nabídka pomoci samozřejmě i nadále platí.
Text výzvy
Vážená paní Macková,
V rámci Asociace společného stravování si všímáme, že v kontextu nově připravované vyhlášky o spotřebním koši vyzdvihujete důležitost vzdělávání personálu školních jídelen. Zároveň jsmesi všimli, že někteří zaměstnanci SZÚ se již podílejí na komerčních školeních pod záštitou soukromých a jiných subjektů za různě vysoké finanční obnosy – někdy vyšší, někdy nižší.
Sektor školního stravování je dlouhodobě podfinancovaný a některé školní jídelny, které si školení nemůžou dovolit, a to ani v případě uhrazení pouze technického poplatku, budou znevýhodněné. Tomu bychom chtěli zabránit.
Proto vám chceme jménem ASPOS ve spolupráci se společností Jídelny.cz nabídnout bezplatné technické zázemí pro vaše školení – bez nároku na jakýkoli honorář, reklamu, nebo zisk jakékoli jiné konkurenční výhody. V takovém případě by SZÚ mohl napřímo předávat informace přímo personálu jídelen a plošně zvednout kvalitu školního stravování v České republice.
Jídelny.cz jsou odhodlané nám poskytnout své dvacetileté know-how, zatímco ASPOS zaručí nestrannost, neziskovost a odbornost tohoto záměru jménem všech svých více než 400 členů z řad personálu školních jídelen.
Kompletní komunikace k dispozici zde:
29.8.2024 Otevřená výzva ASPOS
5.9.2024 Odpověď SZÚ na naši výzvu
13.9.2024 Naše reakce na odpověď SZÚ
Noví členové odborné rady
S radostí oznamujeme rozšíření Odborné rady ASPOS o následující členy:
Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.
Zkušená odbornice a vědecká pracovnice v oboru chemie a analýzy potravin a výživy na VŠCHT v Praze
Bc. Renáta Černá, DiS
Zkušená vedoucí školní jídelny v Dobřanech, nutriční terapeutka, podílela se na pilotním testování nového spotřebního koše
Mgr. Pavel Zeman
Dlouholetý poradce v oblasti financování, pracovněprávních vztahů a změn právních předpisů ve školství
Asociace kuchařů a cukrářů České republiky – Tomáš Popp, manažer asociace
Tomáš Popp je manažerem AKC, původně šéfkuchař, který se věnuje moderním trendům v gastronomii s důrazem na regionálnost, sezónnost a vysokou kvalitu surovin. V AKC má mimo jiné na starost i školní stravování a rozvoj vzdělávání v této oblasti.
Odborná rada ASPOS úzce spolupracuje s výkonným výborem a zajišťuje vysokou odbornou úroveň ASPOS.
Kompletní složení odborné rady
Vznik odborné rady ASPOS
V průběhu června výkonný výbor rozhodl o vzniku odborné rady, která má za úkol dávat podněty a garantovat odborné směřování asociace. Členové odborné rady mohou společně se členy výkonného výboru jednat v zájmu školních jídelen.
Odborná rada vznikla oddělením odbornic od výkonného výboru – Mgr. Aleny Strosserové a Bc. Anny Packové, které jsou zakládajícími členy rady. V blízké době se odborná rada rozroste o zástupce vedoucích školních jídelen a další odborníky.
ASPOS si od vzniku odborné rady slibuje zapojení více odborníků do dění v srdci asociace snadnějším způsobem než členstvím ve výkonném výboru, které s sebou nese více legislativních povinností než členství v radě.
Za ASPOS pověřený člen v.v. Mgr. Adam Kilberger.
Výsledky členské schůze jaro 2024
Hlasování bylo ukončeno 9.5. v 10 hodin. Pro navržené složení výkonného výboru bylo 118 členů, 1 člen hlasoval pro výkonný výbor bez Mgr. Adama Kilbergera a Lukáše Doubka, 1 člen hlasoval pouze pro Bc. Annu Packovou. Členské schůze se zúčastnilo 120 členů ASPOS, tj. 32,35 % z registrovaných členů.
Výbor byl schválen v následujícím složení
Bc. Anna Packová
Mgr. Alena Strosserová
Ing. Lucie Janotová, Ph.D.
Mgr. Adam Kilberger
Lukáš Doubek
MUDr. Vlastimil Bureš
Ing. Vladimír Bureš
Kompletní zápis z členské schůze bude uveřejněn v nejbližších dnech.